Objev rentgenového záření: umění a věda spojené v jedné výstavě!

Objev rentgenového záření: umění a věda spojené v jedné výstavě!

Již brzy se otevírá nová výstava s názvem „Rentgen – síla rentgenového obrazu“ a oslavuje 130. výročí objevení rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem. Vynález, který vznikl 8. listopadu 1895 ve Fyzikálním ústavu univerzity ve Würzburgu, měl dalekosáhlé účinky na umění a vědu i na lékařskou diagnostiku. Mezi vystavená umělecká díla patří rentgenovaná kostelní okna s kostrami a umělecká díla vyrobená z rentgenovaných rostlin a zvířat. Tyto práce ilustrují, jak rentgenové záření slouží ke zviditelnění neviditelného, ​​i když nemůže proniknout kostí.

Wilhelm Conrad Röntgen, narozený 27. března 1845 v Lennepu a zemřel 10. února 1923 v Mnichově, byl německý fyzik a univerzitní profesor. Rentgenové záření objevil náhodou při svých experimentech s katodovými paprsky a svůj objev si nenechal patentovat, aby urychlil jeho šíření. První Nobelovu cenu za fyziku obdržel v roce 1901 za svou průlomovou práci. Roentgenův objev způsobil nejen revoluci v lékařské diagnostice, ale vedl také k objevu radioaktivity a ovlivnil mnoho dalších vědeckých objevů.

Umělecká interpretace rentgenového záření

Výstava se nevěnuje pouze lékařským aspektům rentgenového záření, ale také jeho zastoupení v umění. Významní umělci jako Nick Veasey a Jens Harder prozkoumali médium a vytvořili kreativní díla, která hovoří o estetice rentgenových snímků. Využití rentgenového záření v umění se vyvíjí ve zvláštní výrazový prostředek, který řeší vztah mezi viditelným a neviditelným.

Jeden z prvních rentgenových snímků ukazuje ruku Roentgenovy manželky Anny Berthy Ludwigové a představuje klíčový okamžik v historii lékařského zobrazování. Tento rentgenový snímek byl pořízen 22. prosince 1895 a představoval milník v budoucím vývoji radiologie.

Významné dědictví

Wilhelm Conrad Röntgen byl průkopníkem, jehož práce měla významný dopad na moderní fyziku a medicínu. Jsou po něm pojmenovány četné ceny, ulice a vzdělávací instituce, včetně Röntgenovy plakety a ceny Wilhelma Conrada Röntgena. Na jeho počest byl v Lennepu postaven pomník a německé Roentgenovo muzeum. Roentgen publikoval celkem 60 vědeckých prací a významně přispěl k termo- a elektrodynamice, stejně jako k fyzice krystalů.

Výstava „Rentgen – síla rentgenového obrazu“ je vnímána nejen jako pocta jednomu z nejvýznamnějších vědců 19. století, ale také jako rozhraní mezi vědou a uměním, které vybízí návštěvníky k zamyšlení nad rolí rentgenového záření v moderním světě. Akce nabízí možnost zachytit krásu i složitost přírody optikou rentgenového záření, což je fascinující na estetické i vědecké úrovni.

Další informace o výstavě a Wilhelmu Conradu Röntgenovi naleznete na [Die Rheinpfalz](https://www.rheinpfalz.de/kultur_artikel,-börse-zu-r%C3%B6ntgenstrahl-in-kunst-und- Wissenschaft-_arid,5831035.html) a Wikipedie.