Deportační lety do Afghánistánu: Obavy a protichůdné informace
Hrozí deportace Afghánců z Německa, včetně Porýní-Falc. Úřady plánují lety a diskutují o repatriačních rozhovorech.

Deportační lety do Afghánistánu: Obavy a protichůdné informace
Desítky Afghánců v Německu jsou v současné době pod tlakem, aby byly zadrženy před deportací. Tato situace vyvolává nejen právní, ale i humanitární otázky. Hlasitý taz Mnoho z postižených je již více než šest měsíců ve vazbě a známky blížících se deportací se množí, zatímco úřady mohou příští týden plánovat deportační let.
Znepokojené jsou zejména organizace jako Saská rada pro uprchlíky, které varují před chystanými opatřeními. V polovině června bylo v celostátní vazbě 40 až 50 afghánských uprchlíků s potvrzenými případy ve spolkových zemích, jako je Porýní-Falc, Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Sasko. Například v Bavorsku je ve vazbě před deportací pět Afghánců a pět Afghánců v Severním Porýní-Vestfálsku. Bádensko-Württembersko umístilo devět Afghánců do zadržovacího střediska v Pforzheimu, zatímco Porýní-Falc nařídilo střední jednociferný počet deportací.
Právní situace a recenze
Právní základ pro zadržení před deportací je kontroverzní. To může trvat až šest měsíců, ve výjimečných případech dokonce až 18 měsíců. V praxi bylo zaznamenáno, že některé soudy již vazbu neprodlužují, zatímco jiné v ní pokračují až do září. Kritici tvrdí, že zadržení čekající na deportaci bez konkrétní vyhlídky na bezprostřední deportaci je nepřípustné.
Dalším problémem je skutečnost, že v současnosti musí zemi opustit zhruba 11 500 Afghánců v Německu, což ještě více ztěžuje vymáhání deportací. Federální vláda však plánuje tuto situaci řešit, k první deportaci od nástupu Talibanu k moci došlo v srpnu 2024. V rámci této operace bylo 28 afghánských zločinců posláno zpět do Kábulu, což bylo provedeno přes Katar podle jasného plánu. denní zprávy uvádí, že ministr vnitra Dobrindt navrhl přímé rozhovory s Talibanem.
Diplomatické potíže
Okolnosti těchto rozhovorů jsou však složité. Taliban naznačil, že chce rozhovory, ale požaduje uznání své vlády, což představuje dilema pro federální vládu. Vládní mluvčí Kornelius zdůraznil, že Německo neuznává Taliban jako legitimní vládu, ale deportace do Sýrie a Afghánistánu jsou zakotveny v koaliční smlouvě.
Navíc se vyostřil spor mezi Německem a Pákistánem o ubytování afghánských uprchlíků. Pákistán vydal ultimátum k deportaci 2 500 Afghánců, které vypršelo 30. června, po němž následovaly nájezdy na penziony. Tento vývoj by mohl situaci mnoha afghánských uprchlíků v Německu dále zkomplikovat.