Juncker varuje: Stálé hraniční kontroly ohrožují Schengen!

Juncker varuje: Stálé hraniční kontroly ohrožují Schengen!

Dnes, 8. června 2025, se bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyjádřil ke znovuzavedení hraničních kontrol v Evropě. Juncker v rozhovoru pro německou tiskovou agenturu varoval země EU, že tyto kontroly se nesmí stát normou. Politologický analytik zdůrazňuje, že hraniční kontroly jsou v současnosti opět plánovány v 10 z 27 zemí EU.

Juncker kritizoval výzvy k trvalým hraničním kontrolám v Německu a vyjádřil očekávání, že kancléř Friedrich Merz zasáhne včas. Zvláště bolestivé jsou kontroly na hranicích s Lucemburskem, které nejen zatěžují přeshraniční vztahy, ale také tlumí oslavnou náladu v souvislosti s nadcházejícím 40. výročím Schengenské dohody. Dohoda, kterou v roce 1985 podepsaly Německo, Francie, Lucembursko, Belgie a Nizozemsko, položila základ pro hranici bez kontrol mezi členskými státy. Juncker považuje schengenskou zónu, která dnes zahrnuje 29 států s přibližně 420 miliony obyvatel, za ústřední součást evropského snu.

Schengenský prostor v ohrožení

Juncker naléhavě varoval, že normalizace hraničních kontrol by mohla znamenat konec Schengenské dohody. Jednou z výzev, kterým Evropa čelí, je řízení migrace na vnějších hranicích EU. Podle Europarl.europa.eu došlo v roce 2015 až k 1,83 milionu nelegálních překročení hranic. Do roku 2021 toto číslo kleslo na 200 000, což svědčí o snaze EU zpřísnit kontroly a efektivněji vyřizovat žádosti o azyl.

V posledních letech EU vyvinula nové nástroje a agentury k zabezpečení svých vnějších hranic. Patří mezi ně Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a registrační systém vstupu a výstupu. Kromě toho byl schválen nový rozpočet Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) na léta 2021–2027, který zahrnuje 9,88 miliardy eur. Cílem tohoto fondu je zlepšit kapacitu správy hranic členských států a zajistit základní práva.

Role Německa v Evropě

Juncker zdůraznil zvláštní roli Německa v Evropské unii a vyjádřil znepokojení nad poklesem jasného diskurzu evropské politiky. Pozoruje zejména nárůst populistických tendencí v tradičních politických stranách, což se odráží i na volebních výsledcích v zemích, jako je Polsko. Současná situace vyžaduje celoevropskou diskusi o uprchlické otázce a posílení ochrany vnějších hranic EU.

Se spuštěním Evropského systému cestovních informací a povolení (ETIAS), který by měl být zprovozněn do poloviny roku 2025, si EU klade za cíl identifikovat bezpečnostní rizika a kriminální živly ještě před vstupem. Tato opatření mají dále posílit bezpečnost hranic v Evropě a zachovat integritu schengenského prostoru.